Kdo je čím vinen a kdo a jak trestá

Stáhnout práci v souboru

Anna Šímová, R2.A

práce získala v roce 2009 1.místo
typ: palička

Počet normostran: 5, slov: 1310, znaků: 7786


Kdo je čím vinen a kdo a jak trestá
aneb o spravedlnosti občas neexistujících trestů

O své vině si každý rozhoduje sám. Ani v Kytici tomu není jinak. Záleží na samotném jednotlivci, na jeho uvážení, rozumu a svědomí, jak velkou tíhu viny na sebe uvalí. Postavy mají na výběr, tak jako ve skutečném světě: je to jen jejich rozhodnutí, jež z nich dělá viníky. Ale kdo určuje trest?

Z hlavy jim oči vyňaty, ruce i nohy uťaty:
co prve panně udělaly, toho teď na se dočekaly v lese hlubokém."
Je to jakási "vesmírná spravedlnost"? Něco na způsob "to, cos jiným činil, tobě se zas vrátí"? V básni Zlatý kolovrat to tak skoro vypadá: matka se svojí dcerou nejdříve odříznou končetiny a vyndají oči z důlků nevlastní člence rodiny, která se má vdávat za krále - což nechtějí kvůli jejímu původu dopustit - a to samé se pak stane jim na konci balady.

" ... co prve panně udělaly,
toho teď na se dočekaly ... "
Je evidentní, že ženám se vrací přesně vyměřená odplata za čin, který spáchaly. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Jsou potrestány stejným "zákrokem", jímž ublížily naprosto nevinné dívce. Není přímo řečeno, kdo je nechá v lese napospas vlkům, nikdo neukazuje prstem na krále, který by k tomu měl důvod, ani na verdikt nevlastní dcery, která by jim tak odplatila jejich věru ukrutné chování. Dozvídáme se jen, že je roztrhali vlci; to je podle mě jistý náznak Boží vůle, ona výše zmiňovaná "vyváženost vesmíru", ovládaná právě Bohem: všemohoucím, spravedlivým a zároveň poněkud neurčitým a nezmiňovaným Bohem, který se zpoza nebeských kulis nenápadně postará o to, aby bylo všechno zlo řádně zlem splaceno. Tím by se také dal vysvětlit dobrý konec, který se jinak vyskytuje jen u balad, kde je zmíněna křesťanská víra. Ta tady není jednoznačná, ale když čtu pozorně, cítím její nejasné obrysy.


Takový trest, který je adekvátní závažnosti provinění, je dle mého i v Holoubkovi, kde se znovu se vdavší mladá vdova trápí žalem kvůli svému minulému manželovi, jehož otrávila, a nakonec předčasně ukončí své žití skokem do vody. Smrt zaplatí smrtí - oko za oko, zub za zub. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí, všechny dluhy jsou vyplaceny. Stejně tak je tomu, mám dojem, i u většiny ostatních balad: tam, kde je pochybení či provinění, je i závažností odpovídající trest. Důkazem mi budiž Poklad, v němž se matka rok topí v neskutečném žalu kvůli momentu, kdy se nechala okouzlit čarovnou mocí zlata a stříbra, nebo Svatební košile, kde je mladá dívka málem rozcupovaná umrlci na kousky, protože "nehodně prosila Marii pannu" a nevědouc, o co vůbec žádá, vyprosila si svého dávno již mrtvého milence.



Jak potom ale odůvodnit nepřiměřenost trestu v Polednici? Vždyť čím se matka provinila ¬neuváženě povolala na své dítě něco, co mu ve skutečnosti vůbec nepřála. Ale to bylo její provinění vůči dítěti - a právě ono pak zemřelo. Proč? Jen proto, aby byla jeho lehkovážná matka potrestána jeho ztrátou? I když nic neudělalo? Přestože matka ublížila svojí lehkomyslností batoleti, to - místo aby jej pak někdo choval v náruči a konejšil, zatímco jeho rodička by si odpykávala trest, popřípadě umírala - je svou matkou umačkáno. Ne, tak to přece není, přišla pro ni zcela neovladatelná situace. Ztrátou nemůže být. Žena sice zavolala Polednici na své robě, ale neublížila mu tím. Ublížila sobě. Po tom, co nedovedla ovládnout sebe, své chování, dítěte zaplatila za své výchovné selhání, přišla o něco, co si takovou dobu a tak pečlivě vypiplávala, vinou jedné chvilky, kdy se neovládla a pokusila něco, co by se moc pokoušet nemělo.

Zároveň ale balada nekončí vysloveně špatně. Ano, matka je sice ochuzena o své jediné dítě, ale sama to, ač stěží, přežije. Co na tom má podle mě ten největší, ne-li jediný podíl, je to, co jsem již jedenkrát zmínila - totiž křesťanství.

,,,Dej sem dítě!' -,Kriste pane,
odpusť hříchy hříšnici!'
Div že smrt ji neovane,
ejhle tuť - Polednici!"

V každé baladě, kde se setkáme s jakýmkoliv náznakem křesťanství, na nás čeká více-či méně dobrý konec. V kontrastu s čistě pohanskými pověstmi je tím, řekla bych, dost zřetelně řečeno, že Bůh, jediný, všemohoucí Bůh, je ten, který vám pomůže, který vás zachrání a pošle dál. Je toho více než jasným důkazem zmiňovaný Poklad a Svatební košile - postavy se nějakým způsobem proviní proti Bohu (nárokují si něco, na co nemají absolutně právo, jelikož je to z jiného světa a odvolávají se při tom na "Boží prst" či "znamení" nebo žádají něco [někoho] pod výhružkou zkrácení vlastního života), načež zjistí, že to byla (většinou dost) špatná volba, jenže s tím už nemohou nic dělat, takže pykají za svůj čin, pykají ve jménu Boha za to, že zhřešili, a nakonec to pro ně dobře dopadne, jelikož se svým trápením vykoupili. Bůh jim jejich hřích odpustí a vrátí vše do správných kolejí.


Méně jasným případem jsou Polednice, Zlatý kolovrat (v němž není zřetelně uveden křesťanský podtext - jestliže tam vůbec nějaký je) a Štědrý večer. Ten je celý o svátku, jejž slaví křesťané, to znamená, že se jedná o baladu křesťansky založenou. Tuto moji domněnku ve mně ještě utvrzují tyto verše:

„ ,…Něco se černá mezi bílými-
však se mi rozednívá již: ¬-
jsou to družičky, a mezi nimi-
proboha! rakev- černý kříž!´“



Docela silně ve mně vzbuzují představu křesťanské společnosti. Tak proč tedy Štědrý den nemá dobrý konec? Proč končí smrtí? Proč Bůh tentokrát nezasáhne, nepomůže nebohé dívce, která umře v květu mladosti? Protože na rozdíl od většiny ostatních básní, tady - ač by se to snad na první pohled nemuselo zdát - není žádné provinění, žádný hřích, za který by se muselo pykat. Řeknete si, že to přece není pravda - to, že se Marie s Hanou podívají skrze vodní hladinu do budoucnosti, je očividné provinění, provinění proti normálnímu řádu věcí. Dívají se na něco, co jim nepřísluší, ony jsou normální pozemšťanky, které nemají o své budoucnosti vědět vůbec nic, a právě se dívají do vodní hlubiny, říše nezemské, a berou si něco, co jednuduše není jejich. Ale až začnete přemýšlet nad tím, jaký je za to stihl trest, zjistíte, že žádný. Ohledně provdané Hany „není co řešit“, a Marie - je snad její smrt trestem? A jak by mohla být? Vždyť to měla předepsané v budoucnosti! No ano - zemřela by, i kdyby se nepodívala. To znamená, že tahle balada nám chce sdělit něco jiného, než že snad umřeme, když si přečteme svou budoucnost - o tom tu vůbec nemůže být řeč. Křičí na nás, že trestem za takovou do extrémů vyhnanou zvědavost budeme platit tou strašlivou jistotou, jež nás bude pronásledovat až do toho děsivého okamžiku, kdy se se vší pompou stane ještě děsivější skutečností. A jestliže někoho napadla otázka, proč zrovna Marie, proč ne Hana anebo někdo úplně jiný – odpověď je "jen tak". V tomto případě opravdu nejde o žádný druh trestu nebo něco podobného, je to jen hříčka osudu - to osud rozhazuje karty se jmény, dny, událostmi…


V Kytici nechybí ani balada, kde není žádné provinění, v níž je spíš jeho opak, jestliže se to tak dá říct. Mám teď na mysli báseň Kytice, která je v podstatě o milosrdenství - milosrdenství matky k dětem. Zároveň tam vidím jistou podobnost se vzkříšením Ježíše Krista a jeho návratu na zem v podobě zjevení. To by možná zčásti vysvětlovalo celkově radostný nádech této balady, jelikož vzkříšení Krista je téma z těch křěsťanských to nejkřesťanštější. Poslední sloka:

"Snad že se najde dcera mateřina,
jíž mile dech tvůj zavoní;
snad že i najdeš některého syna,
jenž k tobě srdce nakloní!"
Kromě toho, že se tím svolává co nejvíce Čechů dohromady, tam cítím i svolávání křesťanů k učení o Kristovi či něco podobného. Zdá se mi to propojené tak, že nad tím až žasnu. A v tom nejspíš tkví kouzlo Erbenových balad - nikdy nás nepřestanou překvapovat!


Anna Šímová - sekunda

Na začátek

Přečteno 668krát | Přidáno 21.06.2011 20:09 | Naposledy upraveno 25.09.2020 10:38

¤ ×
¤ ×
¤ ×
¤ ×

Front:Work:default

Parameter Value
url kdo-je-cim-vinen-a-kdo-a-jak-tresta-anna-simova

Routers

Matched? Class Mask Defaults Request
no Route admin/<presenter>-<action> module = Admin
presenter = Default
action = default
yes Route <presenter autor|prace>/<url> module = Front
action = default
Front:Work:default
url = kdo-je-cim-vinen-a-kdo-a-jak-tresta-anna-simova
no Route <presenter>-<action>[/maturita/<class>][/rok/<year>][/cena/<award>][/typ/<type>][/rocnik/<grade>][/kategorie/<category>] module = Front
presenter = Default
action = default
category = 
NULL

grade = 
NULL

type = 
NULL

award = 
NULL

year = 
NULL

class = 
NULL

¤ ×